Napsali o nás

V sále spořitelny v Sobotce zpívaly tři sbory, mezi nimi Dětský pěvecký sbor Jizerka ze Semil a Pěvecký kvintet děvčat ze Slovinska. Třetím sborem, který v Sobotce vystoupil, byl Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy Praha za řízení Jakuba Zichy. Česká píseň, kterou napsal J. B. Foerster v roce 1890, zazněla v jejich podání jako nádherná apoteóza oslavující krásu sborového zpěvu i rodné země. Zpíval jsem tuto skladbu již od studentských let ve sborech vícekrát. Tentokrát na mne však zapůsobila až dojetím a znovu jsem si uvědomil, jak krásný dar, totiž hudbu a zpěv, člověk do života od Boha obdržel. Skladbou Miroslava Raichla Chodský den své vystoupení za velkého ohlasu posluchačů VUS ukončil.

Festival „Foersterovy Osenice“
Josef Zumr, Zpravodaj Pěveckého sdružení pražských učitelů, č. 79, 2007

Vrcholem matiné 7.ročníku festivalu Foersterovy Osenice bylo premiérové, perfektní provedení vrcholného díla Josefa Bohuslava Foerstera Glagolská mše pro smíšený sbor a varhany v provedení Vysokoškolského uměleckého souboru UK Praha za řízení jeho sbormistra Jakuba Zichy v nastudování sbm. Jiřího Petrdlíka. K tomuto matiné byl vydán i samostatný koncertní program se zasvěceným úvodem ke skladbě od J. Zichy a kompletním textem ve staroslověnštině a pro porovnání jeho českým ekvivalentem. Tato edice byla pochvalně kvitována posluchači koncertu…
Na odpolední přehlídce zazněla jako fanfára festivalu Česká píseň J.B.Foerstera a strhující směs chodských lidových písní v úpravě M. Raichla Chodský den. Vystoupení řídil opět Jakub Zicha.

Festival „Foersterovy Osenice“
František Zumr, www.ucps.cz

Dalším bodem programu bylo vystoupení Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy Praha, který provedl Glagolskou mši pro smíšený sbor a varhany Josefa Bohuslava Foerstera za řízení pana sbormistra Jakuba Zichy. Byl to pro mne jedinečný zážitek. Foersterovu Glagolskou mši jsem slyšel poprvé a mohu říci, že mne zcela uchvátila. Velmi dobrým nápadem bylo to, že v tištěných programech byl uveden celý text ve staroslověnštině i v překladu do soudobé češtiny.

Festival „Foersterovy Osenice“
A.Stehlík, Zpravodaj Pěveckého sdružení pražských učitelů, č. 79, 2007

Jako když vstupuji do chrámu na májovou pobožnost, jsem si připadal při vstupu do strohé auly Arcibiskupského gymnázia v Korunní v Praze 2. Často jsem do těchto prostor vstupoval za minulého režimu, kdy se zde hrávala košíková a já musel suplovat v hodinách tělocviku, konala četná shromáždění, ale i koncerty. Nezapomenutelný pro mne zůstane navždy vánoční koncert, na němž jsem se svými kolegy profesory a studenty zpíval Rybovu Českou mši vánoční. Zde, v tomto výborně akustickém sále, se konal v pondělí 21. května tohoto roku jeden z nejkrásnějších sborových koncertů letošního jara, které jsem navštívil. Opravdové májové hody zde připravil Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy pro své příznivce a přátele, kteří přijali pozvání na tento májový koncert s podtitulem „Píseň česká“, jak trefně hlásal též plakát, pozvánka na internetu a perfektně připravený program.
Z něho jsem vyčetl, že VUS UK Praha hodlá tímto koncertem a následnou nahrávkou nového CD završit již 59. koncertní sezónu. I dramaturgie byla tímto projektem příznivě ovlivněna. Na programu byly skladby skladatelů převážně 20. století nejen na texty lidové poezie, ale i skladby navazující a v mnohém rozšiřující tuto tématiku, ale všechny byly skladby ryze české.
VUS UK rozehrál tuto strunu nejen v Dvořákových Moravských dvojzpěvech, jejichž výběr byl Janáčkem doplněn mužskými hlasy a vhodně instrumentován (instrumentace je dílem Jakuba Zichy – uměleckého vedoucího VUS), ale i ve Foerstrově České písni, Martinů Pěti českých madrigalech a Fišerově Róži – zlomku z Rukopisu královédvorského. Ryze české byly návraty A. Tučapského v cyklu Moravská krajina, který vznikl v roce 2006 a na tomto koncertu měl svou světovou premiéru. Škoda, že bez přítomnosti autora. Byla by to pro něho jistě další pocta, kdyby v tak dokonalém podání skladbu již na premiéře slyšel. I člena Královské hudební akademie v Londýně, jímž je A. Tučapský jako vůbec první Čech v historii, by toto provedení a přijetí publikem jistě potěšilo. I komorní kantáta P. Ebena Starodávné čarování milému byla plná půvabu a poezie a stejně tak byla i sólistkami a sborem interpretována.
I na provedení lidových písní, zvláště těch důvěrně známých se pozná kvalita sboru, sbormistra a instrumentalistů. VUS UK a jeho dirigent, který některé písně též pro toto těleso upravoval, ukázali bohatou paletu a škálu svého umění právě v těchto malých skladbách, které tím povýšili na velké.
Odcházel jsem z tohoto koncertu potěšen, že ještě u nás ve sborech zpívají mladí lidé, kteří udržují nejen hlasovou kulturu, ale i kulturu české řeči, kulturu koncertního oblečení a společenského chování. Za příznačné pro výkon VUS UK považuji intonační čistotu, kompaktnost zvuku, rytmické cítění a smysl pro dynamické odstínění každé hudební fráze a výraz každé skladby. Tyto charakteristiky cílevědomě vytváří sbormistr Jakub Zicha a toto vše se mu daří se sborem realizovat ve skladbách, které na koncertech interpretuje. Přejme jim tedy, aby toto vše bylo zachyceno i na trvalých zvukových mediích.

Májová píseň česká, Arcibiskupské gymnázium, Praha 2
František Zumr, ceske-sbory.cz, 3.6.2007

V neděli 22. června se konal ve Dvořákově síni pražského Rudolfina slavnostní koncert Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy k 55. výročí existence tohoto tělesa. Na programu zazněla výlučně kantátová a oratorní díla Antonína Dvořáka: Hospodine, pomiluj ny ze Svaté Ludmily, Žalm 149, Te Deum a Biblické písně v úpravě pro smíšený sbor a orchestr. Tato verze písňového cyklu byla provedena e světové premiéře a pořídil ji umělecký vedoucí a současně dirigent koncertu Jakub Zicha. Partnerem sboru se stala Pražská komorní filharmonie, sólové party v Te Deum přednesli sopranistka Zdenka Hojková a barytonista Ivan Kusnjer. Vrcholem večera se staly Biblické písně, ale i ostatní kompozice zazněly v interpretaci, která jen potvrdila vysoké umělecké kvality sboru. Aktivita Vysokoškolského uměleckého souboru se zaslouží o to větší respekt, oč jsou současné společenské klima i materiální podmínky pro rozvoj sborového zpěvu složitější.
V čele souboru stojí již čtvrtou sezónu můj dlouholetý kolega Jakub Zicha, kterému jsem v souvislosti s oslavami výročí založení VUSu položil několik otázek:
Proč jubilejní koncert obsahoval výhradně skladby Antonína Dvořáka?
Dvořákovo vokálně instrumentální dílo je již dlouho naší tradiční repertoárovou dominantou. Kromě všeobecné obliby jeho tvorby bylo dalším důvodem dramaturgického zaměření koncertu i skladatelovo blížící se výročí – sto let od jeho úmrtí.
Co tě přivedlo k myšlence vytvořit novou úpravu Biblických písní pro sbor a orchestr?
Před necelými dvěma roky jsem se seznámil s úpravou sedmi Biblických písní pro komorní orchestr a smíšený sbor, kterou pořídil Jarmil Burghauser pro účely kůru kostela sv. Markéty v Praze Břevnově. Tato myšlenka mě natolik zaujala, že jsem se rozhodl vytvořit svou vlastní verzi všech deseti částí pro smíšený sbor a větší instrumentální obsazení a při sestavování cyklu jsem respektoval původní Dvořákovo řazení jednotlivých písní.
Jak bude vypadat příští sezóna VUSu?
V říjnu chystáme koncert ve spolupráci s Unií českých pěveckých sborů, který bude spojen s výstavou v Muzeu hl. m. Prahy k 55. výročí založení našeho tělesa. Kromě tradičních vánočních koncertů nás v březnu 2004 čeká provedení Dvořákova Stabat Mater ve spolupráci se sborem chrámu sv. Štěpána v německém Karslruhe.

VUS slavil Dvořákem
Připravil Jiří Petrdlík
Hudební rozhledy, č.8, 2003

V prvé části koncertu provedl Vysokoškolský umělecký soubor UK pod vedením Jakuba Zichy skvělým způsobem latinské sbory B. M. Černohorského, J. D. Zelenky a J. Handla Galluse.

Koncert k 80.narozeninám prof. Jana Kasala, Schody Národního Muzea, 25.5.2003
Profesor Jan Kasal osmdesátiletý
Antonín Džbánek, Zpravodaj PSPU, č.68, 2003

Toto dílo klade nejvyšší technické i interpretační nároky – a pozoruhodnou úroveň chrámové hudby ve sv. Štěpánu v Karlsruhe prokazuje i to, že při provedení Beethovenova opusu 123 v první adventní neděli se její účinek rozvinul do mohutné působivosti. Sbormistr Andreas Schröder nastudoval dílo výborně se svatoštěpánským sborem, posíleným zpěváky pražské Karlovy univerzity, Zpěváci ovládli své party s dynamickou diferencovaností, výrazným přednesem a nosnou linií v náročných polohách.

Ludwig van Beethoven – MISSA SOLEMNIS, Karlsruhe 28.11.1999
„Vzrušující působivost“
(rg), RHEINPFALZ, 3.12.1999

Provedení Missy solemnis Ludwiga van Beethovena v Chrámu sv. Štěpána v Karslruhe bylo zážitkem plným dojmů. Pod hudebním vedením Andrease Schrödera se podařila přímo ukázková prezentace tohoto ne právě populárního Beethovenova díla.
Svatoštěpánský sbor, posílený sborovými zpěváky z pražské Karlovy univerzity, předvedl působivou bohatost tónů pod dohledem Schröderovy pružné a proměnlivé dynamiky. Sborové forte zde znělo zářivě, ale ne přehnaně, znovu a znovu odlehčováno do nádherně měkkého piana. Tento vzájemný kontrast provázel celou mši.
Vydařily se průzračně zazpívané polyfonní sborové části a i energicky uchopené sborové fugy na konci částí Gloria a Credo, v nichž sborový soprán ukázal svou jistotu ve výškách. Velmi přesvědčivá byla i sborová deklamace v Miserere a Credu. Stejně tak i Schröderem ve svižném tempu nastolená tempa např. v Osanna zvládl sbor suverénně.
Beethoven si pro své dílo přál, aby „došlo až k srdci“. Dychtivé a přesvědčivé provedení ve sv. Štěpánu toto přání naplnilo v míře vrchovaté.

Ludwig van Beethoven – MISSA SOLEMNIS, Karlsruhe 28.11.1999
„V nadpozemských tónech“
Nike Luber, BADISCHE NEUESTE NACHRICHTEN, 30.11.1999

Na první adventní neděli přichystal Andreas Schröder velikou hudební událost, provedení Verdiho Requiem ve Svatoštěpánském kostele zaplněném do posledního místečka. Vystrčil svá tykadla do Česka a svůj Štěpánský sbor spojil s členy pražského univerzitního sboru a vytvořil tak početně mohutné těleso, které bylo mimochodem výborně připraveno a znělo velmi homogenně.
Provedení zanechalo přesvědčivý dojem a bylo publikem odměněno dlouhotrvajícím potleskem.

Giuseppe Verdi – MESSA DA REQUIEM, Karlsruhe 29.11.1998
„V okouzlujícím objetí mše za zesnulé“
Nike Luber, BADISCHE NEUESTE NACHRICHTEN, 1.12.1998

Nedělní koncertní provedení Verdiho Messa da Requiem v kostele sv. Štěpána v Karlsruhe bylo opět příkladně připraveno a v plně obsazeném kostele vyznělo velmi působivě. Andreas Schröder řídil v tomto společném německo-českém hudebním projektu Karlovarský symfonický orchestr a spojené sbory ze svatého Štěpána a z pražské univerzity. Sborové společenství z obou měst zvládlo ohromné nároky vskutku famózně, znělo mohutně a přesně.

Giuseppe Verdi – MESSA DA REQUIEM, Karlsruhe 29.11.1998
„Zpěv s velkou působivostí“
(rg), Die Rheinpfalz, 3.12.1998

V rámci Hudebních dní v Bensheimu se v letošní Den padlých konal v kostele sv. Jiří koncert provedený převážně pražskými umělci. Sbor pražské Karlovy univerzity, připravený sbormistrem Adolfem Melicharem, byl posílen domácím souborem Oratorienchor Bergstraße. Na programu bylo zřídka prováděné Requiem op. 89 Antonína Dvořáka – dílo plné skličující melancholie a temného tragična, přesně zapadající do rámce tohoto vážného dne a odpovídajícím způsobem rezonující u mnohých zamyšlených posluchačů v zaplněném chrámě.
Kontrast mezi mohutným zvukovým projevem a zjemnělým dozvukem ztišeným až k mlčení, mezi extází narůstajících výšin a obratem do beznadějné sklíčenosti, mezi heroicky zářící dramatičností a zklidňujícím dozníváním byl v ohromující míře předveden zaujatým a triumfujícím sborem a velmi disciplinovaným orchestrem.
Ústřední půltónový motiv skladby, symbol hrozivé smrti, který autor zpracoval mnoha způsoby s velkou naléhavostí, díky účinkujícím výrazně vynikl, čímž se podařilo intenzitu uměleckého projevu ještě umocnit.
Je pochopitelné, že po tomto zážitku plném uměleckého oslovení v pozdním odpoledni vypukl bouřlivý potlesk.

Antonín Dvořák – REQUIEM, Bensheim 15.11.1998
„Myšlenkově-oslavná zvukomalba“
Gerhard Pfaff, BERGSTRÄßER ANZEIGER, 18.11.1998

Rozsáhlé oslavy 50. výročí založení Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy letos v červnu zakončil VUS v Rudolfinu Velkou mší c moll W. A. Mozarta.
Oslavy ale v podstatě pokračovaly i na následujícím uměleckém turné po americkém kontinentu, kam se náš největší amatérský soubor podíval již podruhé. V jeho padesátileté historii to byl již téměř čtyřicátý zahraniční zájezd.
Tentokrát jel VUS na pěvecký festival Kathaumixw do Powell River (severně od Vancouveru. Postupem let se z festivalu stala prestižní mezinárodní soutěž, na kterou se v červenci sjely soubory všech typů z Evropy, Ameriky (např. i z Havaje a Aljašky), ale také z Taiwanu či Ugandy. Celkem třicet sborů soutěžilo v několika kategoriích, a tak je jistě velkým úspěchem, že ani z tohoto zájezdu nepřijel VUS bez trofeje – v kategorii smíšených sborů získal výborné druhé místo za přednes Ebenovy písně Slunečko zachodí, Fišerovy Róže a povinné skladby autora P. Phillipse Surgens Jesu. Porota byla doslova nadšena Ebenovým Slunečkem a vyžádala si tuto skladbu na festivalové CD s výběrem toho nejlepšího, co zde zaznělo.
Přílet VUSu do Vancouveru byl sice poněkud dramatický, protože letištní celník si nechtěl nechat vysvětlit, že se nejedná o imigranty, ale o pěvecký sbor (některé neuvážené reportáže mají bohužel dlouhý život). Vše se ale v dobré obrátilo a byť s menšími technickými závadami, nakonec všichni ve zdraví dorazili až na místo. Zdařilý vstupní koncert s Poulencovým Gloria v provedení VUSu spolu s místními sbory, baletní skupinou a vancouverskými symfoniky dal rázem zapomenout na všechny nesnáze a přenesl zase všechny do světa hudby. Přijetí v rodinách, soutěžní klání, zajímavé výlety po okolí i třeba oslavy Dne Kanady a navázané přátelství s místním sborem, který přijede příští rok do Prahy, to vše nadchlo naše sboristy a podněcovalo je ke stále kvalitnějším výkonům. Druhý festivalový koncert proběhl v Evergreen Theatre a v jeho závěru uvedl VUS skladby A. Dvořáka, B. Martinů a K. Haranta. Nechyběly ani oblíbené lidové písně, ale také známá Róže. Hned následující den se před vyprodaným hledištěm zpívalo na koncertě natáčeném kanadským rozhlasem, kam byl VUS vybrán spolu s dalšími třemi sbory. Závěrečný galakoncert byl zahájen kanadskou hymnou a hymnou festivalu v podání všech zúčastněných, zazněly i klasické skladby a VUS se opět blýskl Ebenovým Slunečkem. Kanada tedy přijala soubor velice přátelsky a stala se jedním z nezapomenutelných kamínků v mozaice jeho zahraničních cest.
Druhý týden strávili zpěváci v San Francisku. Prestižní vystoupení v Commonwealth Club of California, kde byl sbor po koncertě přijat honorárním konzulem České republiky panem R. Pivnickou, znamenalo rovněž významný moment v historii souboru. Vždyť z našich státníků zde kdysi měli projev pouze Jan Masaryk a Václav Havel. Na programu tohoto koncertu byly zejména lidové písně a české skladby – A. Dvořák, B. Martinů, Z. Lukáš a M. Raichl. Pro zpestření však zazněly i americké lidové písně. Kromě Commonwealth Clubu se zpívalo v kostelech v Palo Alto nedaleko San Franciska a dále v Haywardu.
Kanadsko-americké turné opět prokázalo vysoké kvality VUS UK. Nejen stříbro z kanadské soutěže, ale také úspěchy v San Francisku a okolí získaly souboru další četná pozvání a nová přátelství s lidmi z celého světa.

VUS UK přivezl stříbro z Kanady
Marta Tužilová, HARMONIE, září 1998

Smíšené sborové těleso vynikajících kvalit známé pod názvem Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy (VUS UK) oslavilo před prázdninami rovných 50 let své existence. Oslavy proběhly v druhé polovině června jak na koncertě ve Dvořákově síni Rudolfina (Mozartova Mše c moll), tak na slavnostním shromáždění v Karolinu a neformálním setkání s bývalými členy ve vinohradském Národním domě.
Vzápětí poté sbor, vedený sbormistrem Adolfem Melicharem, odcestoval na čtrnáctidenní turné po USA a Kanadě, odkud se vrátil v polovině července. První týden strávil VUS v Kanadě, kde uvedl čtyři koncerty a zúčastnil se soutěžního festivalu pěveckých sborů v Powell River v oblasti Britské Kolumbie. Festival zahajoval společně s domácím sborem a jeden z jeho samostatných koncertů přenášela rozhlasová stanice CBC. Ze soutěže na festivalu si soubor odvezl 2. místo. Ve Spojených státech pak VUS vystoupil na třech samostatných koncertech v Kalifornii v oblasti sanfranciské zátoky – v Palo Alto, v Haywardu na půdě tamější univerzity a v San Francisku v prestižním klubu Commonwealth, kde v minulosti četl svůj projev i Václav Havel.
Zhruba 80členný VUS patří mezi přední neprofesionální sbory v mezinárodním měřítku, před dvěma lety zvítězil v mezinárodní sborové soutěži v rakouském Spittalu v konkurenci dvanácti sborů z celého světa. Jeho členy jsou zejména studenti či absolventi Karlovy univerzity a dalších pražských vysokých skol, věkový průměr je asi 26 let. Sborem prošla dosud asi tisícovka lidí, mezi nimi například většina členů souboru Canticorum Iubilo nebo někteří členové Spirituál kvintetu, Heuréky nebo folkové skupiny Asonance.
VUS vznikl před půlstoletím z iniciativy skladatele Jana Tausingera a mezi jeho sbormistry postupně patřily známé dirigentské a sbormistrovské osobnosti, jako Jiří Kout, Lubomír Mátl, Oliver Dohnányi, Petr Vronský a po 13 let Jaroslav Brych, který se loni stal hlavním sbormistrem Pražského filharmonického sboru. Dnes stojí v čele VUS 31letý absolvent AMU Adolf Melichar. Těleso má na svém kontě hostování (kromě zmíněné Ameriky) ve většině zemí Evropy a dvakrát v Izraeli, nahrálo řadu rozhlasových i televizních záznamů pro naše, holandská i německá média.
Mezi jeho šesti tituly na CD je např. Ebenova Duchovní hudba, Dvořákovo Requiem i Stabat mater a naposledy, loni, vyšla nahrávka sborů 20. století Janáčka, Martinu, Nováka, Raichla a Ebena. Široký koncertní repertoár zahrnuje tvorbu dalších českých skladatelů, jako je Zdeněk Lukáš, ale i úpravy lidových písní, černošské spirituály, ze světové tvorby kantátové skladby mnoha autorů a vokální díla od středověké polyfonie (madrigaly, moteta) až po současnost.
Každý sbor se potýká s problémy v obsazení některých hlasových skupin, ale po jarních konkursech, na nichž byla z 30 uchazečů vybrána desítka nových členů, na tom VUS určitě špatně není. Hlavní problémy jsou s financemi, na nichž závisí, jaké zájezdy si může dovolit absolvovat. Karlova univerzita soubor už sedm let nedotuje, nicméně mu poskytuje záštitu a možnost zkoušení na univerzitní půdě. VUS by potřeboval nového velkého sponzora, jakým byl v letech 1995-96 Eurotel. Mezi nejbližší plány patří v listopadu výjezdy do Německa s Dvořákovým a Verdiho Requiem. Domácímu publiku se ještě v září VUS představí Dvořákovým oratoriem Stabat mater s Karlovarskými symfoniky.

VUS slavil padesátiny i v Americe
Jiří Tlučhoř, PRÁVO, 4. 8. 1998

Evidentně se jedná o nekomerční snímek představující šedesát minut z nejkrásnějších, námětově spřízněných sborů napsaných v tomto století. Je skvěle vybaven obsažným průvodním textem a tříjazyčnou přílohou textových předloh, což ani u snímků profesionálních firem nebývá vždy samozřejmé… Současný šéfsbormistr Pražského filharmonického sboru Jaroslav Brych dosáhl se sborem VUSu maxima výrazového bohatství zejména ve sborech Petra Ebena a Vítězslava Nováka… K nejpůvabněji zazpívaným pak patří sbor Leoše Janáčka „Kačena divoká“ z mladých let skladatelovy tvorby.

z recenze CD „Láska a smrt“
Vlasta Reittererová, HARMONIE 4/98

Druhý koncert cyklu Klasika pro každého se konal v Lichtenštejnském paláci. VUS UK se řadí k našim nejlepším neprofesionálním souborům. Jeho předností je muzikálnost, vysoká hlasová kultura a vyváženost a pečlivost při studiu jednotlivých skladeb. Podle intenzity potlesku slavila největší úspěch skladba přítomného Petra Ebena – Vesperae.

Sborový koncert za doprovodu varhan, Praha, sál Bohuslava Martinů, 24.11.1996
„Pěvecký zážitek za nepatrný peníz“
(plh), PRÁCE

Každé vítězství našich umělců na mezinárodním poli nás naplňuje radostí a pýchou. Přiveze-li si domů trofeje popová či filmová hvězda, rázem ji obklopí novináři a opěvovaný vítěz se na nás záhy usmívá z obálek časopisů a televizních obrazovek. Pokud se ovšem podaří dosáhnout neméně významného úspěchu pěveckému souboru, dozví se o tom jen ten, kdo má čas a trpělivost probírat se v novinách krátkými agenturními zprávičkami. VUS UK se letos v létě vrátil z mezinárodní soutěže amatérských sborů v rakouském Spittalu s první cenou. Kdo z nás o tom ví?

„Dobře utajené vítězství“
Jaroslav Panenka, PRAŽSKÉ NOVINY, 12.10.1996

Na úspěch Kühnova smíšeného sboru a Brněnských madrigalistů z let 1971, resp. 1982 navázal svým vystoupením na letošní prestižní Mezinárodní sborové soutěži v Rakousku VUS UK. V soutěžním klání se z přihlášených osmdesáti sborů zúčastnilo deset vybraných pěveckých těles. Náš sbor obsadil v kategorii národních písní první místo. Porota ocenila nejen muzikálnost, cit pro sborový zvuk, intonaci a frázování tělesa, ale i výbornou práci dirigenta Jaroslava Brycha. Češi dokázali, že umějí hrát nejen dobrý fotbal, prohlásil prý předseda poroty…

„Brychovi mistři pěvci“
(mik), DOBRÝ VEČERNÍK, 12.7.1996

Za pouhých dvacet korun mohli navštívit posluchači v kostele sv. Šimona a Judy vstupní koncert cyklu Klasika pro každého. Pořadatelem akce, která chce zpřístupnit kvalitní koncerty klasické hudby i méně movitým a také mladým posluchačům, je Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy. Na programu byla sborová tvorba vrcholného baroka – A. Vivaldi a J. S. Bach. VUS UK pod vedením sbormistra Jaroslava Brycha patří k našim špičkovým tělesům, je hlasově vyvážený a kultivovaný. Jak Vivaldiho Gloria tak Bachovo Magnificat zpíval se zaujetím a jeho výkon dominoval celému koncertu.

Vivaldi/Gloria, Bach/Magnificat, Kostel sv. Šimona a Judy, Praha, 19.6.1996
„I za málo peněz hodně dobré muziky“
Eva Plhoňová, PRÁCE

V Rudolfinu se rozezní dojemné tóny Dvořákova hudby v provedení VUS UK a sboru Chrámu sv. Štěpána z Karlsruhe. Spolupráce obou sborů začala již před více než dvěma lety společným provedením jiného Dvořákova díla – Requiem. VUS UK má za sebou úspěšnou sezónu, při níž se představil v nizozemském Utrechtu, kde uvedl dílo Karla Husy An American Te Deum, pro Roermond nastudoval Dvořákovu Mši D Dur, vystoupil v Maastrichtu, podílele se na dvojím provedení oratoria Miloše Boka Skřítkové z Křinického údolí, nahrával Ebenovu mši Missa cum populo, několikrát uvedl Mozartovo Requiem a Bachovo dílo Magnificat. Koncem léta bude zpívat v Aberdeenu a Cardiffu.

„Stabat Mater: Nejhlubší lidská bolest, odevzdanost osudu“
(šva), DENNÍ TELEGRAF, 16.3.1995

… pokud někdy bylo cítit bezprostředně napjaté očekávání v publiku, pak to bylo v tento večer. Je těžké říci, komu na tom lze přisoudit největší podíl: znamenitě připraveným, kultivovaně do detailu rozvážným i ve vrcholech mocně působivým sborům?… každopádně byly jedinečné rysy Dvořákova Requiem předvedeny opravdu krásně: jeho tajuplně temná, drsná nálada, jeho hudební projev, nevybočující z jednoduchosti ani přes vášnivě gradující výraz, a především, přes mnohé společné rysy se soudobými vzory, nezaměnitelná česká kadence…

Antonín Dvořák – Requiem, Karlsruhe 19.6.1993
„Hudba ve znamení usmíření“
Karlheinz Ebert, BADISCHE NEUESTE NACHRICHTEN

… výjimečná na tomto večeru byla bezpochyby dvě díla v sále přítomného skladatele Petra Ebena. „Salve Regina“, v protikladu k jiným zhudebněním tohoto textu více zdůrazňující lidsky emocionální stránku oproti té liturgické, a „De Tempore“, v němž životní protiklady a jejich nezbytnost jsou hudebními prostředky zdůrazněny jednak kontrastem ve zpěvu mužských a ženských hlasů, jednak mnohokrát až do excesu vypjatou recitací. Při tomto čísle, které je stupněm své obtížnosti určeno pro profesionální zpěváky, zanechal pražský sbor přesvědčivý dojem…

Koncert s českým á capella repertoárem v Karlsruhe 5.6.1993
„O dojmech z mystických tónů v chrámových prostorách“
Bernd Willimek, BADISCHE NEUESTE NACHRICHTEN